Další ze seriálu polských závodů, tentokráte DCDC Sopot 2010. Musím se přiznat, že si nejsem úplně jistej, čí nápad byl jet tak daleko :D ale stálo to rozhodně za to. Malá česká výprava zaplnila hned dvě auta!!! Pavel Ryttnauer, Pája Slepicová a Lucka Plevová v autě jednom (a s nimi všichni 4 jejich psi) a já s Luckou Marečkovou a jejím přítelem Víťou v autě druhé (Jessie měla celý kufr jen pro sebe:)).
Vyrazili jsme z Hradce Králové něco málo po jedenácté večer. Já z Brna už v 7, když jsem viděl na tabuly odjezdů vlaků nápis 'BUS', nevěřil jsem že dorazím do Olomouce, natož do nějakého Polska. Ale za necelých 10 hodin jsme byli przy plazy, poplatek atmosferičný zaplacený, nic nám nebránilo v tom, jít si dělat kamarády mezi 'spolukempovníky'. Nevěřili byste, jaký je pro postarší paní se smetákem problém mít klece se psama 2 metry od svého karavanu se satelitem, zahrádkou a kobercem (nato ten smeták asi). Snažil jsem se jí vysvětlit, že to jsou psi a né hyeny, bohužel ale mluvila Polsky, takže mi nejspíš rozumněla jen slovo 'hyena' a to ji rozezlilo :) Ale jelikož jsme slušní a hodní češi, přestěhovali jsme se (za hlasitého smíchu) o kousek dál. Tam nás požádala jiná paní o přesunutí našich klecí. A důvod? Její malý pejsek tady běhá navolno a naši psi v klecích by mu mohli ublížit. Takže se přirozeně máme stěhovat my :) Bohužel ale narazila na Lucku, která jí rázně vysvětlila, že to teda nee .)).
Už je to moc dlouhé, sem už se nikdo určitě nedočetl :) Závody byly fajn. Grilování ještě víc. Poláci opět ukázali, že umí nalákat lidi, takže kolem parkuru stály sem tam až tři řady diváků. Jak si vedli čeští závodníci si můžete přečíst na FB stránce www.foto-pes.cz.
Když jsem tuhle akci zavětřila před několika měsící na internetu, okamžitě jsem se přihlásila. Tábor pod vedením špičky českého dogfrisbee - Markéty a Verči Urbáškových a Míši Andrové, to byla akce na kterou jsem se opravdu těšila. Když Ondra zjistil, co za sestavu lidí je na tábor přihlášených, vzal si v práci dovolenou s tím, že o takovouhle akci prostě nemůže přijít a jel s náma. Musím říct, že ani jeden z nás nebyl zklamaný. Holky měly všechno parádně promyšlené - aby se psi nijak nepřetahovali a my abychom se nezbláznili z věčně neuspěšného házení, byly jednotlivé bloky výcviku a tréninku dogfrisbee, prokládané cvičením na gymballech, teorií i praxí práce s klikrem, nebo třeba vykládáním pravidel dogfrisbee. No prostě od každého něco. Musím říct, že přesto, že používám klikr už docela dlouho mi holky hodně pomohly v jeho opravdu plném využití.
Každovečerní grilování bylo odpovídajícím zakončením všech těch super dní. S Ondrou jsme se shodli, že bychom na táboře ještě nejaký ten týden klidně setrvali, domů se nám opravdu nechtělo. Tak nám nezbývá než doufat, že holky příští rok uspořádají tábor zase, my jsme rozhodně pro všema deseti:-).
Mé veklé díky patří všem třem istruktorkám za opravdu velkou trpělivost a ochotu rozdávat rady jak na běžícím pásu a konečně taky všem 'účastníkům zájezdu' :-), kteří tvořili tu super atmosféru.
Na druhý prázdninový víkend byla hlášená tropická vedra a tato předpověď se boužel vyplnila. Trochu jsem se musela pousmát nad tím, jak jsme loni při organizaci MČR v Dogfrisbee nadávali na déšť a vítr, za který bychom letos byli hrozně rádi. Nakonec jsme se vyrovnali jak s vysokými teplotami, tak s nefunující tiskárnou nebo chybějícími stany, ketré jsme byli nuceni shánět na poslední chvíli.
Kromě vypomáhání na závodech jako takových jsem si ještě v pátek večer vyzkoušela roli insruktora na dogfrisbee semináři pro začátečníky a musím říct, že si této zkušenosti opravdu hodně cením. Samotné závody až na pár počátečních nesrovnalostí proběhly myslím v rámci možností v poklidu, tedy doufám, že alespoň pro závodníky, pro nás pomocníky to byly dva dost náročné dny, ze kterých se vzpamatovávám v podstatě ještě teď. :-D
Samotná úroveň závodníků byla myslím vemi dobrá a to nejen proto, že i několik zkušených závodníků z kategorie Open nebylo líných přijet na neoficiální závody, ale i z důvodu parádních výkonů naprostých začátečníků. Z nich by se dala jsmenovat třeba Bětka Vlachynská s kníračkou Amy, které si vyházely druhé místo v distanční disciplíně dog dartbee, přestože to byly jejich první závody a tak nechaly za sebou spoustu zkušených závodníků.
Co se týče freestylu bylo opravdu na co koukat, nejvíce mě ale zaujala Pája Slepicová a její borderák Jimi, kteří nakonec po právu obsadili první příčku a musím říct, že jejich freestylová sestava dalece předčila všechny, které jsem od nich měla možnost až do teď vidět. Parádní výkony předveli i Michal Roman s Jessákem (2. místo), nebo jako již stabilně Jana Vadasová s Airin (3.místo). Bramborová medaile připadla našemu Markovi Sajdokovi s Atíčkem, což je myslím na to, že to byla jejich premiéra v Openu, super výsledek.
Kategorii Young dogs jako obvykle vévodila Verča se Sidem, kteří si konečně vybojovali se svojí rollerovou sestavou první místo. Ve starters se zase výborně předvedla zkušená Míša Andrová a s vypůjčeným psem Šimim obsadila první místo.
Naše výkony byly poměrně dost slabé, ale musím říct, že jsem od těchto závodů ani nic moc nečekala, na závodění jsem se nesoustředila, většinu času jsem trávila vypomáháním s organizací. No a vzhledem k tomu, že tyto závody byly pro letošek pravděpodobně naše poslední, tak doufám, že se do příští sezóny naučím aspoň o trochu líp házet a na prázdninových seminářích pochytím hodně nových tipů pro trénink, aby to za rok bylo zase o něco lepší :-)
Ondra i v tom hrozném vedru neustále fotil a z fotek nakonec natiskl pro závodníky krásné diplomy. Ti co nevyhráli diplom se aspoň můžou mrknout na galerku:-) Díky všem co přijeli i když bylo takové vedo, díky všem co pomáhali. Doufáme, že se závody závodníkům líbily a že třeba za rok přijedou zase :-)
Organizace letošního mistovství se tentokrát ujal Nymburský tým, a myslím, že se jim závody po všech stránkách opravdu vydařily. Kromě spousty zahraničních účastníků převážně z Polska, Německa, Slovinska, ale i Nizozemska a Španělska, byli pozvaní opravdu 'exotičtí' rozhodčí - Yachi Hirai a jeho syn Shaun až z dalekého Japonska.
Už při pohledu na startovku, kde se objevovala jména jako Jean McCollister, nebo Dariusz Radomski, jsem očekávala opravdu kvalitní podívanou, což se mi do puntíku splnilo. Musím říct, že úroveň openových týmů byla opravdu hodně vysoká a rozhodně bylo na co koukat, ale ukázka freestylu v podání Shauna Hiraie by se dala brát jako zlatý hřeb. V super minidistance jsme měli možnost vidět nervydrásající finále, které s přehledem vyhrál Dariusz Radomski se svým borderákem Ulfim. Podařilo se jim naházet neuvěřitelných 24,5 bodů z 25 možných... úžasný výkon. Na druhé místo se nakonec probojoval španěl David Roman s borderkou C.I.A., ovšem o třetí místo proběhl díky bodové shodě opravdu napínavý souboj mezi maďarem Jozsefem Zsirosem a slovinkou Jean McCollister. Ze závěrečného 'rozhozu' vzešel jako vítěz Jozsef a jeho nádherný a neuvěřitelně rychlý kříženec borderky a vhipeta Seesco.
Co se freestylu týče - v young dogs závodily vlastně jen čtyři Brňačky: Lucka a Mia, Verča a Sid, Míša a Aší a Evča a Ebí. Míše se oba freestyly povedly a doplnila to ještě moc pěkným kolem minidistance, takže skončila na zaslouženém prvním místě. Druhé místo opět obsadila Verča se Sidíkem, a na třetím skončila Lucka s Miou. Parsonka Ebi se boužel polekala vzdáleného zvuku střelby a tak na minidistance ani na druhé kolo freestylu už nemohla nastoupit. Ale až se naučí pořádně pouštět disky a hodí se do pohody, určitě nám to všem pěkně natře :-)).
V kategorii starters byla opravdu tvrdá konkurence a boj o medaile byl opravdu napínavý. První místo bylo ale víceméně jasné hned po prvním kole- polka Anna Luksza s borderkou Blues předvedli freestyle, se kterým by se i v openu rozhodně neztratili. Druhé místo si svými úžasnými skoky vybojoval moc šikovný kříženec Franco Pavly Gašpárkové, třetí pak obsadila Jana Vyžďurová s borderkou Bizzy. Mně osobně se moc líbil freestyle Aleny Hricové a boxerky Sally, které nakonec obsadily čtvrtou příčku.
Brňákům se myslím taky poměrně dařilo: Marek a Zuska obsadili osmé a deváté místo, Kája s Bertem jedenácté. Co se týče mě s Greasinkou - po prvním dni, kdy jsme (jak už to tak u nás bývá) měly jeden z nehorších freestylů, na nás zbyla devátá příčka, v neděli ale Greasinka úžasně zabojovala, skoro všechny disky vychytala a posunula nás s druhým nejlépe hodnoceným freestylem (hned po Anně a Blues) na páté místo! Byl to v podstatě první freestyle, ze kterého jsem měla opravdu dobrý pocit, doufám, že se nám to podaří ještě někdy zopakovat :-D
Jak už jsem zmiňovala, v kategorii open byly k vidění samé špičkové výkony, hodně se mi líbil freestyle němce Franka Funkeho a jeho australské honačky Buffy. Třetí místo nakonec obsadil opět Dariusz Radomski, tentokrát se psem C-mo, ovšem druhé místo si po zásluze vybojovala Jana Malinská s podle mě moc pěknou a drobnou borderkou Chelsay. Historicky první mistriní České Republiky se naprosto zaslouženě stala Lucka Schönová s bordersetem Dixi. Myslím, že si Lucka i Jájina svoje umístění opravdu zasloužily, jejich sestavy byly suprově akční a přitom pěkně dynamické a obvzáště ta Lucčina plná naprosto precizních hodů. A jelikož byly tyto závody zároveň kvalifikací na mistrovství světa v USA, doufám, že nás obě holky pojedou reprezenovat a bude se jim dařit. Nám nezbývá, než dál trénovat a doufat, že nám to jednou půjde aspoň z poloviny tak, jako těm 'borcům' z openu :-))
Blansko máme fakt blízko a od té doby co máme fénečku jsme tam byli skoro na všechn závodech co pořádali. Teda minimálně mně to tak přijde.
Opět to byl fajn den s fajn lidma, chvilku jsem se flákal, chvilku fotil. A chvilku jsem byl dokonce i za chůvu.
Ostrovani si vedli moc dobře, skoro v každé kategorii byli na bedně. Z těch co si pamatuju, tak Angie něco vyhrála (snad jsem jí nezkomolil jméno), Peťa Marečková se Sidem i Ájkou. No a Grejsa s Evčou byly 1. v agility běhu. Jumping se moc nepovedl, protože jakmile cvakl foťák ve slalomu, Grejsa mě zmerčila (i když jsem byl schovaný za keřem) a přišla mě zkontrolovat :)
Dogfrisbee závody v polské Wroclawi byly vlastně naše první zahraniční, a tak se předodjezdové přípravy neobešly bez drobných komplikací (kdo by to byl čekal, že pes potřebuje taky pas:-D). Nakonec jsme v pátek večer (pozdě ale přece:-)) vyrazili z Brna v pěti lidech, se dvěma psy a tunou věcí. Do kempu Olympia jsme dorazili až po jedenácté hodině večer... jo stavění stanů za tmy je sranda :-).
V sobotu se začlo závodit v super minidistance, freestyle přišel na řadu až kolem poledne, nicméně už od časných ranních hodin se kolem závodního placu shromažďovali diváci, jejichž počet nadále rostl do závratných výšin, což takovým stresérům, jako jsem já, nedělá uplně dobře na žaludek :-D. Nicméně v konečném výsledku byla divácká podpora jednou z nejlepších věcí místních závodů. I česká sekce závodníků (mimochodem pěkně početná) fandila o sto šest. Sobota teda rozhodně byl den D pro parsonku Ebi od Evči Čániové. Ebina se rozhodla, že to paničce pěkně osolí (prvděpodobně za tu strašnou cestu autem... nebo snad za to, že musela být v mezičase zavřená v bedničce) a co ta vyváděla, to by vydalo snad na celej román :-D. Nám se freestyle povedl tak... tak jako normálně, takže nic moc, zato v minidistance se Greasinka blejskla, když vychytala 12 bodů a odsunula nás v průběžném pořadí na 1. místo v kategorii bonsai. Boužel sobotní freestyle se moc nepovedl Lucce Plevové s Garpem, což je velká škoda, protože určtě mají potenciál být minimálně na bedně, když né první, ale oni si to vnahradili v neděli, kdy se jim to moc povedlo a nakonec získali cenu za nejlepší artistický kousek... nebo tak nějak se to jmenovalo :-). Kdo ale podal fantastické výkony byl jednak Pavel Ryttnauer s bexerkou Auri, kteří obsadili průběžné 7. místo v kategorii open a i po neděli si ho udrželi, dále Šárka Knížetová s borderákem Kerrym, kteří v konečném pořadí skončili na 4. míste v kategorii starters. A samozřejmě už tradičně Lucka Schönová s bordersetrem Dixi, kteří po sobotě obsadili 1. místo v kategorii open a toto umístění si s přehledem udrželi i vneděli. Co se týče ostatních českých výkonů - přesto, že nebyly porotou hodnoceny tak vysoce, rozhodně jsme neudelali ostudu a myslím, že každému z nás se minimálně jedno freestylové kolo opravdu krásně povedlo.
A jak jsme dopadly my s Greasinkou? No sama tomu pořád ještě nevěřím, ale první místo se nám podařilo udržet, takže jsme si domů dovezli pohár dvakrát tak velký jak Greasina a k tomu pytel krmiva, který nemá šanci sníst snad ani do konce života :-D.
Celkově bych závody ve Wroclawi hodnotila jako jednu z nejlepších psích akcí, na které jsem kdy byla. Moc díky všem, co fandili a podporovali , a zároveň gratuluju všem, kterým se dařilo. Úžasnou atmosféru Wroclawských závodů bych si příští rok fakt nerada nechala ujít :-).
Závody s názvem Jarní Brno. Nevím nevím, vypadalo to spíš na pěkně hnusnej podzim :) Ale i tak jsem se rozhodl že půjdu a vyzkouším jak se s novým vybavením fotí za špatného počasí.
Výsledek je takový všelijaký, mám z toho smíšené pocity. Snad se vám bude aspoň trošku líbit.
Naše zvěřina nezávodila, byli jsme jen na čumendu a fandit kamarádům :)
V sobotu jsem se z nedostatku aktivity byl podívat na zkoušky na Zetor, měl tam přijít i jeden nejmenovaný kamarád, kterej se na mě pěkně vykašlal :) Ale ve výsledku mi vlastně nechyběl .) V obležení žen bych na něj stejně neměl čas :)
Fotky jsou to hlavně pro radost a s dobrou náladou focené :) Díky holkám za fajn dopoledne :)
Množství fotografií dětí nic neznamená .)
Přesto že předpověď počasí vyapdala dost nepříznivě, v Blansku nám nakonec nepršelo a dokonce i místy vysvitlo sluníčko. I když nám se v běhání moc nedařilo, tak alespoň ostatní přítomní ostrovani neudělali ostudu - Hance s pudlicí Aginkou se podaříl super jumpingový běh a umístily se na druhém místě. V začátečníckém openu se zase dařilo Pavle s borderkou Browny, které vyběhaly krásné třetí místo. Nám s Greainkou utekla medaile jen o kousek... tedy přesněji jen o jednu shozenou skočku, kterou jsem ještě k tomu shodila já :-D. Alespoň čas jsme měly mezi small začátečníky nejrychlejší. Když se do příštích závodů naučím pořádně používat nohy, tak se nám třeba taky zadaří :-))
Jak už jsem avizoval v minulé galerii, tak tento víkend se konaly v Tovačově frisbee závody Kirican DiscDog freestyle a my jsme tam s BAF týmem samozřejmě byli.
Musím říct, že závody tohoto typu jsou opravdu moje kafé. Člověk si jen tak leží na trávě, fotí, slunko svítí, pivo teče :)) Taky je na co koukat, obzvlášť v kategorii open, kde jsou týmy opravdu sehrané a předvádí výbornou podívanou. Navíc se předvedl i několikanásobný mistr Evropy Marcus Wolf a dokonce i jeho těhotná žena (podle velikost břicha tak v 11. měsíci), aby všichni viděli, kam až můžou růst, pokud se budou hodně snažit.
No a jak brňáci dopadli? V kategorii young dogs si odvezli ceny za první (Evča a Ebí) a druhé (Verča a Sid) místo :)
Co se fotek týče, tak jsem opravdu spokojený :) Snad se budou líbit i vám.
O víkendu se u Olomouce (Tovačov) konají dogfrisbee závody a BAF tým se rozhodl, že předtím něco málo natrénuje :) Aby soupeři neměli vůbec šanci :)))
Je to v podstatě poprvé, co jsem novou technikou fotil psy v pohybu. A asi i poprvé po zimní přestávce .) tak snad se fotky budou líbit a hlavně...brňákům se v Olomouci zadaří.
Na tuhle dogfrisbee akci jsem se těšila už několik týdnů dopředu a musím říct, že moje očekávání byla do posledního splněna, nebo dokonce překonána. V pátek k večeru jsme vyrazili z Brna v sestavě Verča, Míša, Eva, Verča a já plus sedm našich psů, všichni v jednom autě. Cesta to byla pravda zajímavá, ale Verča má to auto snad nafukovací, takže jsme se všichni krásně vlezli. Do kempu jsme dorazili poté co nás mobilem naváděli tři různé osoby a bloudili jsme jen asi 20 minut takže v pohodě :-)
V sobotu nás čekal hromadný trénik se psy i bez psů, odpoledne výlet na místní hrad, večer ultimate a grilování, takže náročný program. Zvláštní, že i přes to si naši psi našli čas na to, aby rozcupovali matraci v chatce:-D V neděli proběhl závod v paralelním timetrialu, který vyhrála naše Míša se svojí pouze deset měsíců starou fenkou Aší. Na čtvrtém místě se umístila Evča s parsonkou Ebi a i ostatní BAFáci se skvěle drželi.. tedy až na mě s Greasinkou :-D.
Každopádně velký respekt a dík patří Markovi Lehutovi a Aničce Janské, že se jali takovou akci uspořádat a v neposlední řadě taky Verči, ketrá nás bezpečně a pohodlně dopravila tam i zpět. Doufám, že se nám podaří ještě v budoucnu podobných akcí navštívit víc:-)
Jinak fotila i upravovala jsme tentokrát já takže galerka má mít vyloženě dokumentační funkci, umění v tom nehledejte :-)...Ale nemusíte se děsit, tohle byla vyjimka, další psí akce už bude zase fotit Ondra :-D
Tuhle parádní psí akci u nás Na Ostrově jsme si v minulých dvou letech sice nenechali ujít, ale letos to už už vypadalo, že se jí nezůčastníme z důvodu velkého počtu zájemců. Marťa slíbila nám agliťákům, že nám to vynahradí vánoční besídkou a tak jsme byli připraveni se mikulášské 'párty' vzdát. Těsně před závody se ale uvolnilo z důvodu chřipkové epidemie několik míst, a tak jsme se nakonec mohli zůčastnit taky. Jelikož Kairíšek už má poslušnost včetně zkoušek za sebou, zůčastnili jsme se letos závodu jen s Greasinkou a to v kategorii začátečníků.
Až na pár mých chybiček nám to spolu šlo moc pěkně, i Greasy na chvilku zapomněla, že je vlastně zlobivý foxteriér a místy i pěkně poslouchala (že by se v ní probudil soutěživý duch? :-D) Nicméně letošní kurzisti rozhodně nejsou žádní žabaři a tak nám naše uporné snažení vyneslo třetí místo. V soutěži masek opět excelovala naše mamka, která vytvořila Greasince parádní andělský ohoz, kterým jsme si vysloužili druhé místo.
Na pozdější výkony zkušených poslušňáků jsme si boužel už nemohli počkat, neboť jsme jeli zdobit perníčky k babičce, takže galerie obsahuje pouze záčátečníky.
Podzimního boje O Mistra Ostrova jsme se zúčastnili letos už potřetí a moc jsme se na něj taky těšili:-). Oproti dvoum minulým ročníkům bylo i počasí příznivě nakloněno a tak závody vyšly přesně tak jak mají.
Rozhodcování se letos, jako tradičně, ujala naše Martina. Asi se to zdá jen mě, ale nejsou ty její tratě rok od roku těžší? :-D Já jsem si tentokrát zaběhala v obou kategoriích- v 'učních' s Greasinkou a v 'mazácích' s Kajríškem. V bězích se nám teda letos, pravda, moc nedařilo, ale od úspěšnosti v závodění se naštětí neodvíjí nálada, takže jsme si závody užili se vším všudy, včetně klasického ostrovanského švédského stolu. Ondrovi se povedla kupa krásných fotek :-)
Na coursing pořádaný Českým Psem jsme vyrazili poprvé. Čekala jsem od toho hlavně zábavu pro pejsky a taky to, že si budou moct vyzkoušt i delší a složitější tratě než doposud, což se nám v podstatě splnilo. Organizačně by se tréningu dalo ledacos vytknout, ale nakonec to byl povedený den a ke druhému běhu nám dokonce i svítilo sluníčko.
Naši pejsci běhali dohromady ve trojici ještě s křížencem Barneym, který byl výkonostně přibližně na jejich úrovni. Tréningu se zůčastnilo spoustu rozmanitých pejsků. Chrti, kterých by se tento sport měl týkat především rozhodně ale nebyli v převaze, naopak je vidět, že stále více agiliťáků dopřává, stejně jako my, svým pejskům tuto skvělou zábavu na posílení vytrvalosti a vyblbnutí se. :-)
Na tyhle závody jsme se těšili už dlouho i když jsem z nich byla trochu nervózní, protože se jednalo o Greasinčin uplně první start. Účast jsem dlouho zvažovala, několikrát už jsem byla dokonce rozhodnutá raději nikam nejezdit, ale nakonec jsem si řekla proč ne. Samozřejmě jsme toho později nelitovali- že si umí mladoboleslavší závody parádně zorganizovat jsme už věděli z loňska, když jsme se s Kajríškem zůčastnili Agility Snowbike show, že ale objednají i parádní počasí a naprosto bezproblémové cestování pro nás , co to máme trochu z ruky, to jsme samozřejmě vědět nemohli.
Závody jako celek byly přesně takové, jako je pro místní agility klub zvykem - tedy krásná a plynulá organizace, pěkné parkury (i když přiznám se, že s těmi 'oficiálními' bychom si s Kajríškem asi těžko lámali hlavy:-), příjemné prostředí, diváci, doprovodný program, no prostě všechno co ke správným závodům patří. Naše výkony byly, pravda, trochu méně přesvědčivé, zejména při agility běhu, kdy Greasika skočila zónu na kladině, takže jsem ji za cenu 100 tresných bodů raději opravila. Agility parkur byl pro nás celkově těžký. Paradoxně tím, že byl složen v podstatě ze samých rovinek, kde jsem Greasince nestačila a tak se nám nevyhlo i nějaké to odmítnutí. Ještě že nás neviděla teta Marťa :-) V Jumpingu se nám už dařilo o něco lépe, parkur byl techničtější a tak mohla Greasy aspoň trochu ukázat co v ní je. Obsadili jsme druhé místo, což je na první závody rozhodně víc, než bych mohla čekat. Tím spíš, když vezmu v úvahu fakt, že Greasinka byla na celých závodech nejmladším psem (jeden rok jí byl teprve dva dny před závody).
Domů jsme dorazili unavení, ale spokojení a přístí rok rádi přijedeme zas :-)
V sobotu 19.září jsme se vypravili do Vilémovic, kde se konal Běh naděje. Výtěžek z této akce byl věnován na onkologický výzkum a kromě samotného běhu byly na programu různé doprovodné akce, z nichž jednou jsme byli i my. Paní organizátorka Eva Zigalová se rozhodla letošní ročník zaměřit právě na aktivity, které se dají dělat s pejskem a tak oslovila právě naši Psí školu Na Ostrově.
Organizace nás pejskařů se ujala Peťa Marečková, která se se svými dvěma psy - Ájkou a Sidem, věnuje jak aglity, tak canisterapii. Návštěvníkům jsme předvedli agility, canisterapii, dogdancing no a nakonec jsme se ještě my s Greasinkou pokusily o freestylovou sestavu dog frisbee, která teda dle mého mínění dopadla dost tragicky, ale laická veřejnost naštěstí není tak náročná a tak jsme sklidily i nějaký ten potlesk :-) Parkur agility si tentokrát s Kajríškem zaběhla mamka a až na pár drobností jim to spolu šlo moc pěkně. Můj a Greasinčin agiliťácký výkon byl poněkud méně přesvědčivý, nicméně věřím, že se časem zlepšíme :-) No a Ondra si mohl konečně vyzkoušet svůj nový super objektiv, což je myslím na fotkách i dost poznat :-)
Akce na ostrově jsou vždycky takové příjemné, sejdou se fajn lidi, organizace je dobrá, atmosféra příjemná, až by člověk řekl že domácí :)
Měl jsem půjčený objektiv od kamaráda (Nikkor 70-300/4,5-5,6) a to hlavně proto, abych otestoval dlouhé ohnisko a schopnost udržet ho v ruce. Myslím že těch 300mm je ideál. Jen to bude chtít ještě trošku tréninku :) Jo a nově fotky nejsou v rámečcích ale s logem, které se bude objevovat na všech mých fotkách psích sportů .)
Mistrovství samo o sobě si myslím, že bylo vydařené. Organizátorsky se imho vyvedlo...nebo to tak minimálně navenek vypadalo :) K vidění byly opravdu psí kusy (ale i lidské, některé hody nechápu do dnes). Určitě doporučuju nějaké freestyle závody navštívit, na pohled je to velmi atraktivní.
No, ale po fotografické stránce se to opravdu nepovedlo... Teda mně se to nepovedlo. Viděl jsem fotky jednoho pána fotografa a přesla mě chuť upravovat ty moje :( Počasí zrovna nepřálo a tak si troufám trvdit, že za daných světelných (jestli se o světle dá mluvit) podmínek jsem byl opravdu limitován technikou. Můj mazlík je s ISO 800 k neudržení, co se šumu týče, takže výš to opravdu nejde :(. Ale tak snad alespoň někoho fotky potěší.
Tohle byla taková malá dovolená, celej týden jsem proležel a zaplnil nic neděláním :) Sem tam jsem něco nafotil, poupravoval. Ale jinak jsem jen jedl, spal a pil :) Organizátorsky moc pěkně zvládnuté i chatky byly fajn... no a samozřejmě lidi taky pohodoví. Těšíme se na příští rok.
Závody na Zetoru byly takové...protáhlé .) pořád se na něco čekalo a tak, na tohle nejsem moc zvyklej, většina závodů prostě odsýpá, jeden běh za druhým, fofrem přestavět parkur a zase běhat. Ale tak co, stane se :) aspoň jsme měli čas poklábosit, zajít se najíst atd. Konec už jsem nefotil, protože jsem musel odejít (před během družstev).
Sluníčko je strašně super věc, ale všeho moc škodí :D V Blansku jsem byl na závodech 2x a vždycky jsem se tam málem upekl :) V tom vedru nebyla ani moc nálada na focení, takže fotek je jen hrstka a jsou to jen Ostrovani a něco málo z ukázky dogfrisbee. A když vydržíte až do konce galerie, najdete mladou naději českých agiliťáků ;-)
Další závody za krásného slunečného počasí. Organizačně podle mě moc dobře zvládnuté. Fotilo se dobře, ale prostě pořád mám problémy s ostrostí :( Pokud to tady čte někdo kdo má knowhow, tak by bylo fajn, kdyby se podělil :D u fotek je i exif...fakt by mě zajímalo co dělám špatně :( A jeden malej dodatek :) Opravdu jsem nefotil jen jednoho psa pořád dokola :D na těhle závodech bylo dost solidně přeborderkováno. Osobně docela fandím majitelům a doufám, že každej má na své černobílé bordeře nějakej tajnej flíček, podle kterého si ji pozná :))
Hned na začátku musím pochválit organizátory (Verča a Tom) za výborně objednané počasí ;-) Přeskočili jsme jaro a udělali si rovnou letní sobotu. Fotilo se mi moc dobře, světla bylo habaděj, takže jsem si mohl dovolit trošku testovat s větší clonou. Je to sice jistější, ale doma u pc jsem zjistil, že mnohem větší odpad fotek mám stejně z pohybové neostrosti. Takže příště využiju světlo trošku jinak :) Co se samotného semináře týče, ten byl taky fajn. A z mého laického pohledu musím říct, že kdybych se účastnil jako 'páníček', rozhodně bych si odnesl jak zajímavé, tak i praktické informace.
Nedělní počasí rozhodně nebylo tak dobré jako to sobotní a už pomalu, ale velmi jistě začínám věřit v to, že slunko zaleze pokaždé, když vyjdu z domu s foťákem :) Byla kosa jako prase, ale psi se vyblbli, unavili a šlo jim to výborně.
Další příjemný den mezi pejskaři :) I když to ráno opravdu vypadalo bídně, mlha byla všude, slunko nikde :( tak se těsně před začátkem závodů pro velká plemena počasí umodřilo a bylo moc hezky. Fotilo se mi dobře, psi neběhali nijak rychle (byly to závody v poslušnosti), takže jsem neměl ani problémy s ostrostí (ne moc). Bylo by docela fajn, kdyby takové světlo bylo i na nějaké agility závody :)
Tak tyhle závody byly docela oříšek. Mrholilo, málo světla, psi rychlí... výsledek je odpovídající. Snad se bude líbit aspoň pejskařům :) Jinak závody to byly hezké a Evča s Kairem si domů odvezli medaili ;-) Už se všichni tři těšíme na další ;-)
Výročí 50ti let od vzniku Kuřimského cvičáku. Bylo tady vidět od všeho trochu - obrana, frisbee, agility, poslušnost. Ale počasí vůbec nepřálo, bylo pod mrakem a tma, výsledek podle toho taky vypadá :(
Konečně závody :) už mi to tak trošku chybělo :) Bylo moc hezky (pro psy možná až moc hezky), ale pro mě super, světla bylo až až. Bohužel až doma jsem zjistil, že ani 1/500 na některé psy nestačilo, takže pro příště zkusím ještě víc přitlači na pilu. Už se těším .)
