Po roce opět ve Dvoře Králové. Bye Bye Summer, jak již název může napovědět, jsou poslední závody sezóny. Spojené s večerním povídáním v útulné klubovně :-P Stejně jako minulý rok jsem se spíše zaměřil na hráče, než na psy :) A spíše v klubovně než mimo ni :-P Rozhodně bylo co zapíjet... Minulý rok myslím Kuba Štýbr prohlásil něco v tom smyslu, že si nedovede představit úspěšnější sezonu, poté co z ME 2010 do ČR dojely dva tituly... Mno, asi to pro mnohé nebude novinka, když řeknu, že kromě dalších tří mistryň Evropy 2011 má český DiscDog klub i mistryni světa :) Pil jsem z poháru!!! :)
Snad vám fotky pomohou v představě toho, jaká byla letos atmosféra :)
Na Slovensku se asi rozhodli, že budou taky hrát dogfrisbee :) a rozhodně s prvními závody netroškařili. Dogfest byl obdobou některých závodů pořádaných v ČR (Brněnské psí dny, Ústecký psí festival), což znamená že divák si zde mohl prohlédnout hned několik psích sportů.
Já jsem se jako vždy motal jen kolem frisbee hřiště, protože ostatní srandičky mě moc nebaví. A taky jsem se zase pokoušel soutěžit :) tak jsem musel koukat jak se vede "soupeřům".
Myslím, že to bylo celkem fajn. Pěkný ranč, slunečné počasí, skvělá česká partička a parádní maso od Matyho :) Co víc si může člověk od víkendu přát? :)
Ve spolupráci s Pavlem Humpolcem - fotohacko.cz - jsme se rozhodli, že se pokusíme podpořit českou reprezentační výpravu na americké USDDN Finals (v podstatě mistrovství světa). Ale jak na to?
Nejednodušší samozřejmě bude, když si hráči pomohou sami a my s Pavlem budeme jen "prostředníci". Nápad vytvořit společný kalendář byl na světě.
Postupem času, pokud se bude kalendář opravdu realizovat, sem do této galerie (která je zatím prázdná) budu dodávat fotky, které v daném kalendáři budou.
Pokud by se vám takový kalendář taky líbil, vyplňte formulář, který je pouhým průzkumem (tzn nic závazného) abychom věděli, jestli to vůbec má cenu :) Přecejen s Pavlem nepotřebujeme mít každej 25 kalendářů na zdi :)
Po roce opět v Nymburce. Mistrovství ČR tentorkát nebylo otevřenými závody, ale soutěžící se museli kvalifikovat během roku...nebo to nechat na poslední chvíli a snažit se bojovat o poslední volné místo mezi elitou. V sobotu totiž probíhaly závody, jejichž vítěz mohl v neděli nastoupit a pokusit se zabojovat o titul.
Myslím si, že byly k vidění opravdu úžasné výkony. Parádní výsledky v Super MiniDistance (i freestylové MD) a krásné freestylové sestavy...osobně bych vyzdvihl hlavně mou oblíbenou mistryni Androvou, která ve druhém kole hrála takovým způsobem, že jsem zapomněl fotit. A nelze zapomenout na super výkon Pavla Kosa (e?), který tento rok na poli freestylu vystřelil jak Lajka na měsíc...tak snad dopadne líp :)
Co se focení týče...mno...bylo to těžký. S novým objektivem jsem chvilku bojoval, protože zoomování jsem odvykl :) A podmínky taky nebyly ideální. Jednu dobu bylo půl hřiště ve stínu a půl na ostrém slunci...no a v neděli odpoledne to bylo asi úplně nejhorší, to bylo ostré světlo úplně všude.
Co napsat závěrem? Fajn závody, opět fajn víkend :) Ať se fotky líbí :)
Tento víkend jsem se společně s Luckou, Martinem a Peťkou (a 5ti psy) vydal směr Ústí nad Labem. Po cestě jsme 2x málem umřeli, ale pohodička. Martin zachoval klidnou tvář, škubl volantem a ejhle...přežili jsme :)
A závody? Musím teda říct, že sobota byla strašlivá nuda a tak nějak nezůčastněně jsem ji přechodil. Ale neděle super! Přesun na lepší místo, agility, flyball, frisbee...paralelní a tudíž divácky atraktivní soutěže...super :)
Fotil jsem jen tak trošičku. V sobotu se mi nechtělo a v neděli jsem zjistil, že mám vybitej foťák...šikulka :)
Bylo to super :) Nemám moc co jiného napsat. Byla to dovolená, vypustil jsem z hlavy úplně všechno. A byl jsem s fajn partou lidí a asi trilionem psů. Frisbeečka lítaly celé dny. Sem tam cvičení s balonem, připomenutí teorie o pozitivní motivaci. No a do toho grilování, pivečko... Psal jsem už, že to bylo super? :)
Na tuhle akci jsem se hodně těšil hlavně proto, že podle plánů mělo jít o něco speciálního :) Setkání 3 různých komunit lidí, které spojuje jen ta kulatá létající věc...různých rozměrů sice, ale to nevadí :)
Sešli se zde hráči dogfrisbee, ultimate frisbee a disc golfu. Těch posledních byla sice malá hrstka, ale jak jsem to tak pochopil, on ten sport je dost relaxační :) takže jim to vůůůbec nevadilo.
V dogfrisbee se sešla klasicky česká špička (s pár zahraničními hosty), takže bylo na co koukat. Ultimate frisbee zase nabídl zápasy některých národních týmů (např Polska) a pár českých klubů. Za celý víkend v podstatě nebyla chvilka, kdy by nebylo na co koukat. A tak to má být. Škoda jen, že diváci nebyli žádní.
Musím také přiznat, že se mi tentokrát nepovedlo udržet galerii pod 100 fotek, protože toho bylo prostě moc. A mazal jsem a mazal. Mám spálený krk od toho jak jsem celej víkend seděl zády ke slunci (a mimo stín), tak doufám že mou oběť oceníte :)
O víkendu jsem se zajel podívat na dogfrisbee závody do Tovačova (někde mezi Olomoucí a Přerovem). Počasí si pořadatelé objednali stejné jako minulý rok...ostré sluníčko, jasná obloha :) Věřím že jsou lidé, kterým to vyhovuje, ale já mezi ně fakt nepatřím :D Ale co už.
Závody se myslím celkem vyvedly. Asi jsem čekal větší účast jak závodníků, tak diváků...ale s tím se nedá nic dělat. Na výkonech se to nijak nepodepsalo, k vidění byla česká špička a bylo opravdu na co koukat :)
Poslední závody českého poháru v dogfrisbee jsou za námi. Samozřejmě jsem se opět účastnil a snažil se o nějakou tu dokumentaci. Když si zpětně projedu, jak víkend probíhal, jsem rád, že jsem se rozhodl nefotit závodící psi, ale lidi kolem. Zaprvé bylo pěkně hnusně, takže bych stejně žádné psy nevyfotil :) a zadruhé mi to spíš než závody přišlo jako takové přátelské setkání před zimním spánkem :) A vyvedlo se parádně...soudím z toho co si pamatuju :)
Souběžně s těmito závody nás navíc reprezentovaly Lucky v americe na světovém finále, takže to samozřejmě bylo často tématem hovorů (ať už byla hladina alkoholu hovořících jakákoliv). A ostudu nám teda neudělaly (výsledky na www.discdog.cz).
Už mě nic moc nenapadá...přes zimu si od frisbee fotek odpočinete :) (a já taky) a na jaře to zase přijde. Do té doby se vás pokusím zaměstnávat něčím jiným :)
Kolem mojí cesty do Holandska se točilo pár otazníků (a jeden z nich byl přirozeně z peněženky). Ale nakonec se to nějak semlelo a vyrazil jsem na mistrovství Evropy s celkem početnou českou výpravou. Pokud dobře počítám, bylo nás do 4 aut: 3 páni, 13 dam a 16 psů (tj celkem 96 noh, kdyby to někoho zajímalo)...a když jsme se vylodili na jedné benzince a vypustili psy, kolemčerpající koukali opravdu divně :)
Po dlouhé cestě jsme ale nakonec dorazili do kempu, kde jsme se za nekřesťanský peníz ubytovali a tak nějak se začali i zabydlovat :) člověk si musí kolem stanu první udělat pořádnej bordel, aby se cítil dobře :) Pak někdo našel i místo, kde se ME mělo odehrávat. Tak jsme se svorně chodili koukat na hřiště a nevěřili vlastním očím. No, ale ono to hřiště ve výsledku bylo to nejmenší (hm, docela tréfné, že? :-P). Ale asi nejsem osoba, která by měla nějak právo kritizovat organizátory, takže skončím u toho, že pár námitek bych asi vznesl i já, laik.
Úspěchy české výpravy už jste asi všichni stihli zaznamenat, protože takové zprávy se šíří obrovskou rychlostí. Češi podle mě ukázali, že patří mezi evropskou špičku a žádný pohár před němi není v bezpečí :-P Do České Republiky jsme vezli dvě mistryně Evropy a jednu Vicemistryni. I další Češi se umístili parádně. Ať už v young dogs, starters, open kategorii, nebo distančních disciplínách.
Pobyt jsme si samozřejmě zpříjemňovali každovečerním grilováním a jedním výletem do Amsterodamu. Ale to by bylo opravdu na dlouhé povídání....a kdo nezvládne najednou vykrkat celou abecedu v kuse, tak ani nemá právo to slyšet!!! :-D L.A.M.A.
Pro tento rok poslední výlet do Polska. Finále Dog Chow Disc Cup se tento rok konalo v hlavním městě – ve Varšavě. Cesta to byla opět dlouhá, ale opět jsem měl štěstí a vsocil jsem se do auta fajn lidem, takže uběhla celkem rychle .)
Po příjezdu do kempu jsme si opět nezapomněli udělat dobré kamarády. Když jsme šli ve 3 hodiny spat a Chuckie se rozhodla, že je ten správný okamžik začít štěkat na celej kemp. Podařilo se nám ji utišit, bohužel ale až poté, co se ozvalo pár ran do zdi naší chatečky. Ale co, ty lidi už nikdy v životě neuvidíme, tak v poho. Stane se. Jak jsme byli překvapení, když z vedlejší chatečky ráno vyběhly snad 3 slečny a všechny si to v modrých vestách Dog Chow namířily na závody ve Frisbee :)
Budu se opakovat, když řeknu, že na polské závody chodí hodně diváků. Ale to co bylo k vidění ve Varšavě…tolik lidí u nás nechodí ani na fotbal :) Parádní atmosféra, pro mě jako jednoho z davu. A věřím, že i hráčům samotným (po překonání případné trémy) se závodí líp, když je povzbuzuje dav. Jak dopadli češi si můžete přečíst na stránkách Českého DiscDog klubu.
Osobně jsem dost zvědavý, jestli plánované ME předčí finale polského poháru. Laťka je nasazená hodně vysoko.
Další ze seriálu polských závodů, tentokráte DCDC Sopot 2010. Musím se přiznat, že si nejsem úplně jistej, čí nápad byl jet tak daleko :D ale stálo to rozhodně za to. Malá česká výprava zaplnila hned dvě auta!!! Pavel Ryttnauer, Pája Slepicová a Lucka Plevová v autě jednom (a s nimi všichni 4 jejich psi) a já s Luckou Marečkovou a jejím přítelem Víťou v autě druhé (Jessie měla celý kufr jen pro sebe:)).
Vyrazili jsme z Hradce Králové něco málo po jedenácté večer. Já z Brna už v 7, když jsem viděl na tabuly odjezdů vlaků nápis 'BUS', nevěřil jsem že dorazím do Olomouce, natož do nějakého Polska. Ale za necelých 10 hodin jsme byli przy plazy, poplatek atmosferičný zaplacený, nic nám nebránilo v tom, jít si dělat kamarády mezi 'spolukempovníky'. Nevěřili byste, jaký je pro postarší paní se smetákem problém mít klece se psama 2 metry od svého karavanu se satelitem, zahrádkou a kobercem (nato ten smeták asi). Snažil jsem se jí vysvětlit, že to jsou psi a né hyeny, bohužel ale mluvila Polsky, takže mi nejspíš rozumněla jen slovo 'hyena' a to ji rozezlilo :) Ale jelikož jsme slušní a hodní češi, přestěhovali jsme se (za hlasitého smíchu) o kousek dál. Tam nás požádala jiná paní o přesunutí našich klecí. A důvod? Její malý pejsek tady běhá navolno a naši psi v klecích by mu mohli ublížit. Takže se přirozeně máme stěhovat my :) Bohužel ale narazila na Lucku, která jí rázně vysvětlila, že to teda nee .)).
Už je to moc dlouhé, sem už se nikdo určitě nedočetl :) Závody byly fajn. Grilování ještě víc. Poláci opět ukázali, že umí nalákat lidi, takže kolem parkuru stály sem tam až tři řady diváků. Jak si vedli čeští závodníci si můžete přečíst na FB stránce www.foto-pes.cz.
Když jsem tuhle akci zavětřila před několika měsící na internetu, okamžitě jsem se přihlásila. Tábor pod vedením špičky českého dogfrisbee - Markéty a Verči Urbáškových a Míši Andrové, to byla akce na kterou jsem se opravdu těšila. Když Ondra zjistil, co za sestavu lidí je na tábor přihlášených, vzal si v práci dovolenou s tím, že o takovouhle akci prostě nemůže přijít a jel s náma. Musím říct, že ani jeden z nás nebyl zklamaný. Holky měly všechno parádně promyšlené - aby se psi nijak nepřetahovali a my abychom se nezbláznili z věčně neuspěšného házení, byly jednotlivé bloky výcviku a tréninku dogfrisbee, prokládané cvičením na gymballech, teorií i praxí práce s klikrem, nebo třeba vykládáním pravidel dogfrisbee. No prostě od každého něco. Musím říct, že přesto, že používám klikr už docela dlouho mi holky hodně pomohly v jeho opravdu plném využití.
Každovečerní grilování bylo odpovídajícím zakončením všech těch super dní. S Ondrou jsme se shodli, že bychom na táboře ještě nejaký ten týden klidně setrvali, domů se nám opravdu nechtělo. Tak nám nezbývá než doufat, že holky příští rok uspořádají tábor zase, my jsme rozhodně pro všema deseti:-).
Mé veklé díky patří všem třem istruktorkám za opravdu velkou trpělivost a ochotu rozdávat rady jak na běžícím pásu a konečně taky všem 'účastníkům zájezdu' :-), kteří tvořili tu super atmosféru.
Na druhý prázdninový víkend byla hlášená tropická vedra a tato předpověď se boužel vyplnila. Trochu jsem se musela pousmát nad tím, jak jsme loni při organizaci MČR v Dogfrisbee nadávali na déšť a vítr, za který bychom letos byli hrozně rádi. Nakonec jsme se vyrovnali jak s vysokými teplotami, tak s nefunující tiskárnou nebo chybějícími stany, ketré jsme byli nuceni shánět na poslední chvíli.
Kromě vypomáhání na závodech jako takových jsem si ještě v pátek večer vyzkoušela roli insruktora na dogfrisbee semináři pro začátečníky a musím říct, že si této zkušenosti opravdu hodně cením. Samotné závody až na pár počátečních nesrovnalostí proběhly myslím v rámci možností v poklidu, tedy doufám, že alespoň pro závodníky, pro nás pomocníky to byly dva dost náročné dny, ze kterých se vzpamatovávám v podstatě ještě teď. :-D
Samotná úroveň závodníků byla myslím vemi dobrá a to nejen proto, že i několik zkušených závodníků z kategorie Open nebylo líných přijet na neoficiální závody, ale i z důvodu parádních výkonů naprostých začátečníků. Z nich by se dala jsmenovat třeba Bětka Vlachynská s kníračkou Amy, které si vyházely druhé místo v distanční disciplíně dog dartbee, přestože to byly jejich první závody a tak nechaly za sebou spoustu zkušených závodníků.
Co se týče freestylu bylo opravdu na co koukat, nejvíce mě ale zaujala Pája Slepicová a její borderák Jimi, kteří nakonec po právu obsadili první příčku a musím říct, že jejich freestylová sestava dalece předčila všechny, které jsem od nich měla možnost až do teď vidět. Parádní výkony předveli i Michal Roman s Jessákem (2. místo), nebo jako již stabilně Jana Vadasová s Airin (3.místo). Bramborová medaile připadla našemu Markovi Sajdokovi s Atíčkem, což je myslím na to, že to byla jejich premiéra v Openu, super výsledek.
Kategorii Young dogs jako obvykle vévodila Verča se Sidem, kteří si konečně vybojovali se svojí rollerovou sestavou první místo. Ve starters se zase výborně předvedla zkušená Míša Andrová a s vypůjčeným psem Šimim obsadila první místo.
Naše výkony byly poměrně dost slabé, ale musím říct, že jsem od těchto závodů ani nic moc nečekala, na závodění jsem se nesoustředila, většinu času jsem trávila vypomáháním s organizací. No a vzhledem k tomu, že tyto závody byly pro letošek pravděpodobně naše poslední, tak doufám, že se do příští sezóny naučím aspoň o trochu líp házet a na prázdninových seminářích pochytím hodně nových tipů pro trénink, aby to za rok bylo zase o něco lepší :-)
Ondra i v tom hrozném vedru neustále fotil a z fotek nakonec natiskl pro závodníky krásné diplomy. Ti co nevyhráli diplom se aspoň můžou mrknout na galerku:-) Díky všem co přijeli i když bylo takové vedo, díky všem co pomáhali. Doufáme, že se závody závodníkům líbily a že třeba za rok přijedou zase :-)
Organizace letošního mistovství se tentokrát ujal Nymburský tým, a myslím, že se jim závody po všech stránkách opravdu vydařily. Kromě spousty zahraničních účastníků převážně z Polska, Německa, Slovinska, ale i Nizozemska a Španělska, byli pozvaní opravdu 'exotičtí' rozhodčí - Yachi Hirai a jeho syn Shaun až z dalekého Japonska.
Už při pohledu na startovku, kde se objevovala jména jako Jean McCollister, nebo Dariusz Radomski, jsem očekávala opravdu kvalitní podívanou, což se mi do puntíku splnilo. Musím říct, že úroveň openových týmů byla opravdu hodně vysoká a rozhodně bylo na co koukat, ale ukázka freestylu v podání Shauna Hiraie by se dala brát jako zlatý hřeb. V super minidistance jsme měli možnost vidět nervydrásající finále, které s přehledem vyhrál Dariusz Radomski se svým borderákem Ulfim. Podařilo se jim naházet neuvěřitelných 24,5 bodů z 25 možných... úžasný výkon. Na druhé místo se nakonec probojoval španěl David Roman s borderkou C.I.A., ovšem o třetí místo proběhl díky bodové shodě opravdu napínavý souboj mezi maďarem Jozsefem Zsirosem a slovinkou Jean McCollister. Ze závěrečného 'rozhozu' vzešel jako vítěz Jozsef a jeho nádherný a neuvěřitelně rychlý kříženec borderky a vhipeta Seesco.
Co se freestylu týče - v young dogs závodily vlastně jen čtyři Brňačky: Lucka a Mia, Verča a Sid, Míša a Aší a Evča a Ebí. Míše se oba freestyly povedly a doplnila to ještě moc pěkným kolem minidistance, takže skončila na zaslouženém prvním místě. Druhé místo opět obsadila Verča se Sidíkem, a na třetím skončila Lucka s Miou. Parsonka Ebi se boužel polekala vzdáleného zvuku střelby a tak na minidistance ani na druhé kolo freestylu už nemohla nastoupit. Ale až se naučí pořádně pouštět disky a hodí se do pohody, určitě nám to všem pěkně natře :-)).
V kategorii starters byla opravdu tvrdá konkurence a boj o medaile byl opravdu napínavý. První místo bylo ale víceméně jasné hned po prvním kole- polka Anna Luksza s borderkou Blues předvedli freestyle, se kterým by se i v openu rozhodně neztratili. Druhé místo si svými úžasnými skoky vybojoval moc šikovný kříženec Franco Pavly Gašpárkové, třetí pak obsadila Jana Vyžďurová s borderkou Bizzy. Mně osobně se moc líbil freestyle Aleny Hricové a boxerky Sally, které nakonec obsadily čtvrtou příčku.
Brňákům se myslím taky poměrně dařilo: Marek a Zuska obsadili osmé a deváté místo, Kája s Bertem jedenácté. Co se týče mě s Greasinkou - po prvním dni, kdy jsme (jak už to tak u nás bývá) měly jeden z nehorších freestylů, na nás zbyla devátá příčka, v neděli ale Greasinka úžasně zabojovala, skoro všechny disky vychytala a posunula nás s druhým nejlépe hodnoceným freestylem (hned po Anně a Blues) na páté místo! Byl to v podstatě první freestyle, ze kterého jsem měla opravdu dobrý pocit, doufám, že se nám to podaří ještě někdy zopakovat :-D
Jak už jsem zmiňovala, v kategorii open byly k vidění samé špičkové výkony, hodně se mi líbil freestyle němce Franka Funkeho a jeho australské honačky Buffy. Třetí místo nakonec obsadil opět Dariusz Radomski, tentokrát se psem C-mo, ovšem druhé místo si po zásluze vybojovala Jana Malinská s podle mě moc pěknou a drobnou borderkou Chelsay. Historicky první mistriní České Republiky se naprosto zaslouženě stala Lucka Schönová s bordersetem Dixi. Myslím, že si Lucka i Jájina svoje umístění opravdu zasloužily, jejich sestavy byly suprově akční a přitom pěkně dynamické a obvzáště ta Lucčina plná naprosto precizních hodů. A jelikož byly tyto závody zároveň kvalifikací na mistrovství světa v USA, doufám, že nás obě holky pojedou reprezenovat a bude se jim dařit. Nám nezbývá, než dál trénovat a doufat, že nám to jednou půjde aspoň z poloviny tak, jako těm 'borcům' z openu :-))
Dogfrisbee závody v polské Wroclawi byly vlastně naše první zahraniční, a tak se předodjezdové přípravy neobešly bez drobných komplikací (kdo by to byl čekal, že pes potřebuje taky pas:-D). Nakonec jsme v pátek večer (pozdě ale přece:-)) vyrazili z Brna v pěti lidech, se dvěma psy a tunou věcí. Do kempu Olympia jsme dorazili až po jedenácté hodině večer... jo stavění stanů za tmy je sranda :-).
V sobotu se začlo závodit v super minidistance, freestyle přišel na řadu až kolem poledne, nicméně už od časných ranních hodin se kolem závodního placu shromažďovali diváci, jejichž počet nadále rostl do závratných výšin, což takovým stresérům, jako jsem já, nedělá uplně dobře na žaludek :-D. Nicméně v konečném výsledku byla divácká podpora jednou z nejlepších věcí místních závodů. I česká sekce závodníků (mimochodem pěkně početná) fandila o sto šest. Sobota teda rozhodně byl den D pro parsonku Ebi od Evči Čániové. Ebina se rozhodla, že to paničce pěkně osolí (prvděpodobně za tu strašnou cestu autem... nebo snad za to, že musela být v mezičase zavřená v bedničce) a co ta vyváděla, to by vydalo snad na celej román :-D. Nám se freestyle povedl tak... tak jako normálně, takže nic moc, zato v minidistance se Greasinka blejskla, když vychytala 12 bodů a odsunula nás v průběžném pořadí na 1. místo v kategorii bonsai. Boužel sobotní freestyle se moc nepovedl Lucce Plevové s Garpem, což je velká škoda, protože určtě mají potenciál být minimálně na bedně, když né první, ale oni si to vnahradili v neděli, kdy se jim to moc povedlo a nakonec získali cenu za nejlepší artistický kousek... nebo tak nějak se to jmenovalo :-). Kdo ale podal fantastické výkony byl jednak Pavel Ryttnauer s bexerkou Auri, kteří obsadili průběžné 7. místo v kategorii open a i po neděli si ho udrželi, dále Šárka Knížetová s borderákem Kerrym, kteří v konečném pořadí skončili na 4. míste v kategorii starters. A samozřejmě už tradičně Lucka Schönová s bordersetrem Dixi, kteří po sobotě obsadili 1. místo v kategorii open a toto umístění si s přehledem udrželi i vneděli. Co se týče ostatních českých výkonů - přesto, že nebyly porotou hodnoceny tak vysoce, rozhodně jsme neudelali ostudu a myslím, že každému z nás se minimálně jedno freestylové kolo opravdu krásně povedlo.
A jak jsme dopadly my s Greasinkou? No sama tomu pořád ještě nevěřím, ale první místo se nám podařilo udržet, takže jsme si domů dovezli pohár dvakrát tak velký jak Greasina a k tomu pytel krmiva, který nemá šanci sníst snad ani do konce života :-D.
Celkově bych závody ve Wroclawi hodnotila jako jednu z nejlepších psích akcí, na které jsem kdy byla. Moc díky všem, co fandili a podporovali , a zároveň gratuluju všem, kterým se dařilo. Úžasnou atmosféru Wroclawských závodů bych si příští rok fakt nerada nechala ujít :-).
Jak už jsem avizoval v minulé galerii, tak tento víkend se konaly v Tovačově frisbee závody Kirican DiscDog freestyle a my jsme tam s BAF týmem samozřejmě byli.
Musím říct, že závody tohoto typu jsou opravdu moje kafé. Člověk si jen tak leží na trávě, fotí, slunko svítí, pivo teče :)) Taky je na co koukat, obzvlášť v kategorii open, kde jsou týmy opravdu sehrané a předvádí výbornou podívanou. Navíc se předvedl i několikanásobný mistr Evropy Marcus Wolf a dokonce i jeho těhotná žena (podle velikost břicha tak v 11. měsíci), aby všichni viděli, kam až můžou růst, pokud se budou hodně snažit.
No a jak brňáci dopadli? V kategorii young dogs si odvezli ceny za první (Evča a Ebí) a druhé (Verča a Sid) místo :)
Co se fotek týče, tak jsem opravdu spokojený :) Snad se budou líbit i vám.
O víkendu se u Olomouce (Tovačov) konají dogfrisbee závody a BAF tým se rozhodl, že předtím něco málo natrénuje :) Aby soupeři neměli vůbec šanci :)))
Je to v podstatě poprvé, co jsem novou technikou fotil psy v pohybu. A asi i poprvé po zimní přestávce .) tak snad se fotky budou líbit a hlavně...brňákům se v Olomouci zadaří.
Na tuhle dogfrisbee akci jsem se těšila už několik týdnů dopředu a musím říct, že moje očekávání byla do posledního splněna, nebo dokonce překonána. V pátek k večeru jsme vyrazili z Brna v sestavě Verča, Míša, Eva, Verča a já plus sedm našich psů, všichni v jednom autě. Cesta to byla pravda zajímavá, ale Verča má to auto snad nafukovací, takže jsme se všichni krásně vlezli. Do kempu jsme dorazili poté co nás mobilem naváděli tři různé osoby a bloudili jsme jen asi 20 minut takže v pohodě :-)
V sobotu nás čekal hromadný trénik se psy i bez psů, odpoledne výlet na místní hrad, večer ultimate a grilování, takže náročný program. Zvláštní, že i přes to si naši psi našli čas na to, aby rozcupovali matraci v chatce:-D V neděli proběhl závod v paralelním timetrialu, který vyhrála naše Míša se svojí pouze deset měsíců starou fenkou Aší. Na čtvrtém místě se umístila Evča s parsonkou Ebi a i ostatní BAFáci se skvěle drželi.. tedy až na mě s Greasinkou :-D.
Každopádně velký respekt a dík patří Markovi Lehutovi a Aničce Janské, že se jali takovou akci uspořádat a v neposlední řadě taky Verči, ketrá nás bezpečně a pohodlně dopravila tam i zpět. Doufám, že se nám podaří ještě v budoucnu podobných akcí navštívit víc:-)
Jinak fotila i upravovala jsme tentokrát já takže galerka má mít vyloženě dokumentační funkci, umění v tom nehledejte :-)...Ale nemusíte se děsit, tohle byla vyjimka, další psí akce už bude zase fotit Ondra :-D
Mistrovství samo o sobě si myslím, že bylo vydařené. Organizátorsky se imho vyvedlo...nebo to tak minimálně navenek vypadalo :) K vidění byly opravdu psí kusy (ale i lidské, některé hody nechápu do dnes). Určitě doporučuju nějaké freestyle závody navštívit, na pohled je to velmi atraktivní.
No, ale po fotografické stránce se to opravdu nepovedlo... Teda mně se to nepovedlo. Viděl jsem fotky jednoho pána fotografa a přesla mě chuť upravovat ty moje :( Počasí zrovna nepřálo a tak si troufám trvdit, že za daných světelných (jestli se o světle dá mluvit) podmínek jsem byl opravdu limitován technikou. Můj mazlík je s ISO 800 k neudržení, co se šumu týče, takže výš to opravdu nejde :(. Ale tak snad alespoň někoho fotky potěší.
Hned na začátku musím pochválit organizátory (Verča a Tom) za výborně objednané počasí ;-) Přeskočili jsme jaro a udělali si rovnou letní sobotu. Fotilo se mi moc dobře, světla bylo habaděj, takže jsem si mohl dovolit trošku testovat s větší clonou. Je to sice jistější, ale doma u pc jsem zjistil, že mnohem větší odpad fotek mám stejně z pohybové neostrosti. Takže příště využiju světlo trošku jinak :) Co se samotného semináře týče, ten byl taky fajn. A z mého laického pohledu musím říct, že kdybych se účastnil jako 'páníček', rozhodně bych si odnesl jak zajímavé, tak i praktické informace.
