Přesto, že foxteriér není uplně typické plemeno pro tento sport, rozhodla jsem se Greasinku naučit chystat disky. Ona mi to naštěstí dost usnadnila tím, že se už vpodstatě narodila se schopností chytat disky v letu, čímž jsem měla práci o dost snažší... Pak přišla ta těžší fáze a to naučit Greasinku vnímat i něco jiného než jen disky, tam jsme se nějak sekly :-D. Celkově je pro mě samozřejmě nejpřednější, aby Greasy byla na disky správně namotivovaná a práci s nimi brala jako hru, což se nám zatím daří. Bohužel je to teriér a tak máme trochu problém s koncentrací během freestylových sestav. Ale snažíme se vše doladit jak nejlépe to jde a já se hlavně učím pořádně házet. Moje přibližná prognóza je taková, že pokud budu trénovat hody 3x týdně, mohla bych to koncem roku 2034 už docela obstojně umět :-)

Co se týče našeho závodění: v roce 2009 jsme se zůčastnily jen jediných závodů a to mistrovství České republiky v kategorii young dogs. V roce 2010 už jsme to ale rozbalily ve velkém v kategorii starters (popř. bonsai) a pokud se stalo, že jsme nějaké závody v ČR vynaechaly, vynahradily jsme si to třeba nějakými zahraničními. Hodnocení našeho freestylu, byť je pořád hodně hluboko pod hranicí bodů, se ketrými bych byla spokojená, s postupem času stoupá. Doufám, že bude mít náš freestyle vzestupnou tendenci i nadále:-)

Ať už chcete se svým psem dělat cokoliv, poslušností byste vždy měli začít. Tímto heslem jsem se řídila i já a tak jsme s Greasy začaly navštěvovat kurzy poslušnosti u nás na cvičáku v jejích necelých pěti měsících. Nejdřív to Greasinku moc nebavilo.. tady bych ráda řekla něco jako "ale časem tomu přišla na chuť"... jenže to se boužel nestalo. I přes světlejší chvilky jsem nakonec musela konstatovat, že tohle je snad jediná věc která Greasy vážně nebaví. Poslušnost je krásný sport, na kterém se dá parádně ukázat soustředěnost a rychlost reakce psa. Greasy boužel krásu tohohle sportu nepochopila, naopak je to pro ni nezkutečná nuda. Po pravdě, u foxteriéra, ketrý je už ze své definice bleší cirkus, se asi ani nedá čekat nic jiného :-) Greasy je zvyklá při všech aktivitách běhat a skákat, prostě všemožně uvolňovat svůj temperament a to jí boužel u takovéto statické disciplíny moc nešlo. Splnily jsme si tedy základní zkoušku poslušnosti ZOP, a zbaběle jsme vyklidily pole nadějnějším pejskům pro tento sport. Mimochodem před skládáním zkoušky jsem Greasince slíbila, že pokud se jí podaří zkoušku splnit, už nikdy ji nebudu poslušností otravovat. Jak tohle Greasy slyšela, tak se na zkoušce snažila natolik, že ji splnila na 93 bodů ze 100 možných a obdržela tak známku výborně:-). Já jsem svůj slib dodržela a tak už si Greasinka užívá jen disků a překážek, poslušnost po ní chci snad jen když potřebuju, aby na mě počkala před obchodem, zatímco nakupuju. :-)

S Greasinkou jsme začly navštěvovat tréninky Psí školy Na Ostrově přibližně v jejích osmi měsících. Agility s foxteriérem je zase o něčem uplně jiném, než s Kerýčkem. Greasinka se sice učí ohromě rychle, má poměrně velkou výrdž a pohotové reflexy, ale občas se stane, že jí něco přelítne přes nos a to pak opravdu stojí za to. Smažíme se trénovat hodně pečlivě a důsledně, snad to bude časem na našich výsledcích znát. Po absolvování několika neoficiálních závodů jsme se rozhodli letos na podzim zkusit i první oficiálky, tak doufám, že to nebude fiasko :-)