Další akce s Virtus Vincit. Tentokrát v Vodní království Hodonín. Hodně jsem se těšil na závody dračích lodí, které se ale nakonec nekonaly :( Ani nevím proč.
   Celý den bylo obrovské vedro a nebylo kam zalézt :( To mi moc k chuti na focení nepřidalo, proto je fotek tak málo. No a k večeru při druhém vystoupení šermířů už bylo zataženo před bouřkou :(
   Snad i tak se fotky budou líbit :)

   Na druhý prázdninový víkend byla hlášená tropická vedra a tato předpověď se boužel vyplnila. Trochu jsem se musela pousmát nad tím, jak jsme loni při organizaci MČR v Dogfrisbee nadávali na déšť a vítr, za který bychom letos byli hrozně rádi. Nakonec jsme se vyrovnali jak s vysokými teplotami, tak s nefunující tiskárnou nebo chybějícími stany, ketré jsme byli nuceni shánět na poslední chvíli.
   Kromě vypomáhání na závodech jako takových jsem si ještě v pátek večer vyzkoušela roli insruktora na dogfrisbee semináři pro začátečníky a musím říct, že si této zkušenosti opravdu hodně cením. Samotné závody až na pár počátečních nesrovnalostí proběhly myslím v rámci možností v poklidu, tedy doufám, že alespoň pro závodníky, pro nás pomocníky to byly dva dost náročné dny, ze kterých se vzpamatovávám v podstatě ještě teď. :-D
   Samotná úroveň závodníků byla myslím vemi dobrá a to nejen proto, že i několik zkušených závodníků z kategorie Open nebylo líných přijet na neoficiální závody, ale i z důvodu parádních výkonů naprostých začátečníků. Z nich by se dala jsmenovat třeba Bětka Vlachynská s kníračkou Amy, které si vyházely druhé místo v distanční disciplíně dog dartbee, přestože to byly jejich první závody a tak nechaly za sebou spoustu zkušených závodníků.
   Co se týče freestylu bylo opravdu na co koukat, nejvíce mě ale zaujala Pája Slepicová a její borderák Jimi, kteří nakonec po právu obsadili první příčku a musím říct, že jejich freestylová sestava dalece předčila všechny, které jsem od nich měla možnost až do teď vidět. Parádní výkony předveli i Michal Roman s Jessákem (2. místo), nebo jako již stabilně Jana Vadasová s Airin (3.místo). Bramborová medaile připadla našemu Markovi Sajdokovi s Atíčkem, což je myslím na to, že to byla jejich premiéra v Openu, super výsledek.
   Kategorii Young dogs jako obvykle vévodila Verča se Sidem, kteří si konečně vybojovali se svojí rollerovou sestavou první místo. Ve starters se zase výborně předvedla zkušená Míša Andrová a s vypůjčeným psem Šimim obsadila první místo.
   Naše výkony byly poměrně dost slabé, ale musím říct, že jsem od těchto závodů ani nic moc nečekala, na závodění jsem se nesoustředila, většinu času jsem trávila vypomáháním s organizací. No a vzhledem k tomu, že tyto závody byly pro letošek pravděpodobně naše poslední, tak doufám, že se do příští sezóny naučím aspoň o trochu líp házet a na prázdninových seminářích pochytím hodně nových tipů pro trénink, aby to za rok bylo zase o něco lepší :-)
   Ondra i v tom hrozném vedru neustále fotil a z fotek nakonec natiskl pro závodníky krásné diplomy. Ti co nevyhráli diplom se aspoň můžou mrknout na galerku:-)    Díky všem co přijeli i když bylo takové vedo, díky všem co pomáhali. Doufáme, že se závody závodníkům líbily a že třeba za rok přijedou zase :-)

   Vltava je u nás asi (určitě) nejsjížděnější řekou, doslova obrostlá kempy a hospodami pro nejšírší veřejnost sjízdná z Vyššího Brodu, přes Rožmberk, Český Krumlov až do Zlaté Koruny, popřípadě ještě dál do Boršova. Šlajsny na každém jezu, všechny sjízdné i na plastové lodi. Kempy vybavené sprchami a hromadou záchodů. Dřevo na oheň se dá koupit přímo v kempu. Až by člověk řekl, že je to ideální a dokonalá řeka na pohodový týden.
   Bohužel to tak ale není. Prodloužený víkend, krásné počasí a začátek prázdnin...tyhle tři faktory dohromady znamenaly to, že z řeky se stala absolutní dálnice. Když mi v Krumlově řekli, že dřevo mi neprodají, protože je v kempu moc lidí, tak jsem se prvně zlobil, ale pak jsem se podíval za sebe. Where the fuck is my tent? Ani na festivalech nejsou stanová městečka takto plná. A řeka přes hromadu lodí na jejím břehu nebyla skoro ani vidět. Fronty i na pánských záchodech a sprchách. A to nemluvím o dámschých WC, nebo dokonce jídlu, či pivu :)
   No a mám trošku i pocit nutnosti apelovat na některé lidi. Pokud jste na vodě, je strašně cool udělat si různá trička s nápisy "Vltava 2010" nebo "Rafty bez chlapů", půjčit si raft a pak bezhlavě najíždět do jezů. To, že raft najede do jezu a nevyklopí se je běžné, lidi žijí v představě, že na raftu se jim nic stát nemůže, ale není tomu tak. Ale co už je vůbec nenapadne je to, že dole pod jezem jsou další lidi se svýma cvaklýma vydrama, stojí v proudu a třeba sbírají své věci. No a když vás rozjetej raft v proudu (obsazený 6ti lidma) narazí na šutr...zbytek si asi dokážete domyslet.
   Já jsem ale měl to štěstí, že i přes všechny tyhle negativa jsem si vodu parádně užil, protože jsem jel se skvělou partou lidí, která všechno brala s nadhledem. A bezpečnost pro nás byla na prvním místě. Jak naše, tak lidí kolem nás.
   A teď fotkyyy :)

   Organizace letošního mistovství se tentokrát ujal Nymburský tým, a myslím, že se jim závody po všech stránkách opravdu vydařily. Kromě spousty zahraničních účastníků převážně z Polska, Německa, Slovinska, ale i Nizozemska a Španělska, byli pozvaní opravdu "exotičtí" rozhodčí - Yachi Hirai a jeho syn Shaun až z dalekého Japonska.
   Už při pohledu na startovku, kde se objevovala jména jako Jean McCollister, nebo Dariusz Radomski, jsem očekávala opravdu kvalitní podívanou, což se mi do puntíku splnilo. Musím říct, že úroveň openových týmů byla opravdu hodně vysoká a rozhodně bylo na co koukat, ale ukázka freestylu v podání Shauna Hiraie by se dala brát jako zlatý hřeb. V super minidistance jsme měli možnost vidět nervydrásající finále, které s přehledem vyhrál Dariusz Radomski se svým borderákem Ulfim. Podařilo se jim naházet neuvěřitelných 24,5 bodů z 25 možných... úžasný výkon. Na druhé místo se nakonec probojoval španěl David Roman s borderkou C.I.A., ovšem o třetí místo proběhl díky bodové shodě opravdu napínavý souboj mezi maďarem Jozsefem Zsirosem a slovinkou Jean McCollister. Ze závěrečného "rozhozu" vzešel jako vítěz Jozsef a jeho nádherný a neuvěřitelně rychlý kříženec borderky a vhipeta Seesco.
   Co se freestylu týče - v young dogs závodily vlastně jen čtyři Brňačky: Lucka a Mia, Verča a Sid, Míša a Aší a Evča a Ebí. Míše se oba freestyly povedly a doplnila to ještě moc pěkným kolem minidistance, takže skončila na zaslouženém prvním místě. Druhé místo opět obsadila Verča se Sidíkem, a na třetím skončila Lucka s Miou. Parsonka Ebi se boužel polekala vzdáleného zvuku střelby a tak na minidistance ani na druhé kolo freestylu už nemohla nastoupit. Ale až se naučí pořádně pouštět disky a hodí se do pohody, určitě nám to všem pěkně natře :-)).
   V kategorii starters byla opravdu tvrdá konkurence a boj o medaile byl opravdu napínavý. První místo bylo ale víceméně jasné hned po prvním kole- polka Anna Luksza s borderkou Blues předvedli freestyle, se kterým by se i v openu rozhodně neztratili. Druhé místo si svými úžasnými skoky vybojoval moc šikovný kříženec Franco Pavly Gašpárkové, třetí pak obsadila Jana Vyžďurová s borderkou Bizzy. Mně osobně se moc líbil freestyle Aleny Hricové a boxerky Sally, které nakonec obsadily čtvrtou příčku.
   Brňákům se myslím taky poměrně dařilo: Marek a Zuska obsadili osmé a deváté místo, Kája s Bertem jedenácté. Co se týče mě s Greasinkou- po prvním dni, kdy jsme (jak už to tak u nás bývá) měly jeden z nehorších freestylů, na nás zbyla devátá příčka, v neděli ale Greasinka úžasně zabojovala, skoro všechny disky vychytala a posunula nás s druhým nejlépe hodnoceným freestylem (hned po Anně a Blues) na páté místo! Byl to v podstatě první freestyle, ze kterého jsem měla opravdu dobrý pocit, doufám, že se nám to podaří ještě někdy zopakovat :-D
   Jak už jsem zmiňovala, v kategorii open byly k vidění samé špičkové výkony, hodně se mi líbil freestyle němce Franka Funkeho a jeho australské honačky Buffy. Třetí místo nakonec obsadil opět Dariusz Radomski, tentokrát se psem C-mo, ovšem druhé místo si po zásluze vybojovala Jana Malinská s podle mě moc pěknou a drobnou borderkou Chelsay. Historicky první mistriní České Republiky se naprosto zaslouženě stala Lucka Schönová s bordersetem Dixi. Myslím, že si Lucka i Jájina svoje umístění opravdu zasloužily, jejich sestavy byly suprově akční a přitom pěkně dynamické a obvzáště ta Lucčina plná naprosto precizních hodů. A jelikož byly tyto závody zároveň kvalifikací na mistrovství světa v USA, doufám, že nás obě holky pojedou reprezenovat a bude se jim dařit. Nám nezbývá, než dál trénovat a doufat, že nám to jednou půjde aspoň z poloviny tak, jako těm "borcům" z openu :-))